#2 - procházení hračkáren

2. června 2018 v 19:25 | věčné dítě |  věci, co mám ráda
Malá poznámka pro začátek: Ano, připravte se na to, že rubrika "věci, co mám ráda" bude z největší části obsahovat všelijaké šílenosti, které mě během prokrastinování napadnou. O své lásce k pizze se rozepisovat nepotřebuji.

Mám ráda nákupní centra všeobecně. Nejlépe ta, kde je jeden odlišný obchůdek vedle druhého. Nějaké centrum, kde můžete v klidu procházet, aniž byste se stali součástí davu, můžete si prohlížet výlohy i sledovat zpomalený chod života. Zpravidla poté cíleně zamířím do potravin nebo do obchodů s oblečením, kde v dětském i dámském oddělení neúnavně vyhledávám padnoucí šaty nebo sukni (stále marně, mimochodem). Brzy se mi do kůže vrývají popruhy od batohu, tudíž chvíli odpočívám na lavičce a když se zase zvedám, nohy mě unášejí k hračkárně. Protože když už mé hledání zase skončilo neúspěchem, něčím si tu náladu zkrátka osladit musím.

Prohlížím si ty nejhloupější hračky, po kterých malé děti šílí, nádherně zpracované figurky dráčků a koníčků, kterých pár doma taky mám, a mnoho dalších drahých a zdánlivě bezcenných věciček. Což si projdu ráda, ale srdce mě nejvíce táhne k plyšákům. Už z dálky vidím nad regály smutného opuštěného medvěda, kterého kdyby se mi povedlo vysvobodit z výšky, rozhodně bych ho jen stěží zvedla. Je velký a dobrosrdečný, přesto tam osamoceně sedí a čeká, až si ho někdo koupí. Baví mě zvířátkům vymýšlet osudy. (Tohle rozhodně není poslední článek popisující mou lásku k plyšákům, takže se těšte na další.)

Jako obvykle bojuji s touhou si pořídit roztomilou pandičku nebo tygříka. Můžu jich mít doma celou sbírku, ale nikdy jich nebude dostatek. Potom si ale uvědomuji, že už bych měla jít na vlak a pár zbylých korunek utratit za nějakou podstatnější věc. Nerada se loučím s krásnou hebkou opičkou a odcházím pryč. Ale vím, že při nejbližší příležitosti se sem zase vrátím. Jsem prostě věčné dítě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka | E-mail | Web | 3. června 2018 v 20:19 | Reagovat

Já se taky v hračkárně úplně vyžívám a kolikrát bych si toho spoustu odnesla domů, ale už jsem na to prostě "velká" holka. :-D

2 Barbara | E-mail | Web | 4. června 2018 v 10:18 | Reagovat

Já ráda chodím do jakéhokoli obchodu, abych si mohla prohlédnout jakékoi věci :)
V hračkárně mám také nejraději plyšáky, ty obrovské :D
S tím pocitem ti neporadím, sama nevím, jak se ho zbavit...

3 Jana | Web | 7. června 2018 v 14:28 | Reagovat

To je hezké a vlastně i roztomilé. To já se většinou rozplývám nad miminkovskými věcičky, spíše oblečením. Každý mámě něco :-D Ale plyšáky teda okukuji taky, to je fakt. Když jsou nějací v penny na sběr bodů, tak jak malá šílím, že toho a tamtoho chci. :-D

4 zamotana | Web | 9. června 2018 v 18:55 | Reagovat

[1]: Pravda... a taky těch peněz není moc :-D

[2]: Prohlížení věcí je zábava, pokud tedy v obchodě nejsou až příliš vlezlí prodavači, kteří se okamžitě ptají, co vlastně hledám. Baví mě to, dokud nejsem nikým lapena :D

[3]: Já taky, v Penny jsem nedávno sbírala body na pandu, protože jsem právě šílela, že ji hrozně moc chci, tak tady jsem si to i splnila :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama